Bezmoc

11. května 2007 v 2:58 | ZuzkaS. alias Leena |  Bezmoc
Povídka, ne potter-povídka, spíš takové sepsání emocí bez začátku a konce...

Stála schovaná za rohem a pozorovala kluka sedícího na lavičce... kluka, kvůli kterému se tak změnila, ale věděla že k horšímu.
Mohla se otočit a odejít, napsat mu, že to nestihla nebo rovnou že s ním končí, chtěla to udělat, ale mozek proti její vůli vyslal signál do nohou. Nohy jí pomalu nesly k lavičce, ústa vykouzlila uvolněný úsměv a oči nasadily výraz zamilovanosti...
"Ahoj," pozdravila kluka, když došla k lavičce. Otočil se a vyskočil na nohy.
"Ahoj poklade," vyjekl a šťastně ji sevřel v náručí. Přemýšlela proč mu tohle všechno dělá, proč mu ubližuje... proč ubližuje sobě... Společně pozorovali západ slunce. Políbil jí do vlasů a ona se k němu slastně přitulila... proč?...
"Mám tě hrozně rád a moc mi na tobě záleží," zašeptal jí. Teď se mohla rozhodnout. Srdce křičelo Řekni ne! Já tě ráda nemám! , ale mozek reagoval jako na příkazy někoho jiného...
"Taky tě mám ráda," zamumlala... Proč jen to řekla?... Nechápala to...
Chlapec se narovnal a podíval se jí zpříma do očí, věděla co bude následovat, políbí jí, tak jako tolikrát... a tak jako tolikrát neuhne a polibek mu opětuje... i když nechce... jako tolikrát...
Byla bezmocným zajatcem... ale čeho?... citů?...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rosseta Rosseta | E-mail | Web | 20. května 2007 v 15:43 | Reagovat

Aha, kdo a kdy? Povídka se mi líbí, je hezky emotivní, ale postrádá malé rozuzlení.

2 Marti Marti | E-mail | Web | 9. září 2007 v 2:01 | Reagovat

ou.. =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama