Dépistages

14. září 2007 v 22:05 | Leena |  Moc vlkodlaka
Jak jste si jistě všimli.... sesmolila jsem další kapitolku =0)) Morgan, čti si svůj osud :))) Pokusila jsem se o francouzský název... ale určo je to zase blbě. Tuhle kapitolku věnuju všem kdo si jí přečtou =0) ale předně samozřejmě Morganě. =0) Takže čtení a psaní ZDAR!

Klára znuděně zaklapla knihu 'Kouzelnický svět a jeho historie' a odhodila ji na vetchý noční stolek.
"Proč mám tohle všechno číst?" protočila oči a podívala se na Remuse, na kterého onu otázku směřovala.
"Pomůže ti to pochopit," zazubil se po nějaké době, když si to uvědomil.
"Áh... mluv normálně," zavrčela.
"Až tě propustí, budeš nucena se začlenit do kouzelnického světa," zhluboka se nadechl. "Jak už jsem říkal... nejméně milionkrát..."
"No jo, ale nemůžeš to upřesnit? K čemu mi bude, až mě propustí - bože to zní, jako kdyby mě měli propouštět z nějakýho vězení... - no to je jedno... k čemu mi bude to, že budu vědět, že nějakej... ééé... někdo sepsal všechny zákony kouzelníků a... tak dále..." mávla rukou směrem k hromadě knih, které ležely vedle její postele.
Remus se na ní dlouze zadíval, jako kdyby přemýšlel, jestli jí má umlčet hned nebo své vražedné sklony ještě chvíli udrží na uzdě.
"Sedím tu věky a ty se mě ptáš pořád na to samý," povzdechl si Lupin a rukou si prohrábl vlasy.
"Když jsme u toho, tak proč tu vlastně pořád si?" chytla se zákeřně (Aut.P.: to Morgan vždycky jen zákeřně :P) tématu Klára.
Remusova tvář zvážněla, jako pokaždé, když se na tohle téma stočila řeč.
"Tak už mi sakra taky jednou na něco odpověz!" rozčílila se a její pohled doplněný vlasy trčícími do všech stran, jak byly zelektrizované od polštáře, vypadal věru zlověstně.
"Je to všechno moje vina," zamumlal do dlaní.
"Co všechno... tim myslíš tohle?" mávla rukou k poraněnému boku. Přikývl.
"Tos mě jako strčil tomu vlkodlakovi do tlamy a řekl hryzej nebo co?" křečovitě se zasmála.
"...já...ten vlkodlak... byl sem to já... To já tě pokousal!" vyskočil najednou ze židle.
Klára zalapala po dechu. Netušila, co jí tak vadí, ještě před chvílí ani pořádně nebrala na vědomí, že je vlkodlak. Ale tohle bylo jiné. Viděla a znala člověka, kvůli kterému se teď musela každý měsíc měnit v krvelačnou zrůdu. Před tím to mohla svádět na nějakou ohavnou potvoru, ale teď...
"Vypadni," vydechla a upřela na něj oči.
Chápavě kývnul a odešel. Klára cítila, jak si na její tváři našla cestičku slza. Rychle šáhla po první knize, která jí přišla pod ruku. Když si přečetla název 'Vlkodlaci v dějinách', po zádech jí přeběhl mráz, ale knihu neodhodila
Minuty se zdály jako dny a hodiny jako měsíce. Klára zarudlýma očima mžourala přes sklíčka brýlí do knihy a sotva vnímala slova. Nevěděla jestli se má cítit ukřivděně, být naštvaná a nebo Remuse litovat pro jeho prokletí. Vyhrávala poslední možnost, ale to si nechtěla přiznat.
"Máš...te tu dopis," podal jí pan Perinsonn upjatě obálku. Na jejíž přední straně byly inkoustem napsaná klikatá slova.
Klára Feikusová
Nemocnice u sv.Munga
Doporučeně
Pozvedla překvapeně obočí, ale přesto pergamenovou obálku třesoucími se prsty otevřela.
Vážená slečno Feikusová,
vzhledem k Vašim silným kouzelnickým schopnostem a Vašemu handicapu - vlkodlactví, Rada Starostolce téměř jednohlasně rozhodla o nadcházejícím.
S přihlédnutím k již zmíněnému handicapu budou z mysli všech Vašich známých, z bezpečnosti Vaší i jejich, vymazány¨veškeré vzpomínky, které se týkají Vaší existence.
Před zapojením do kouzelnického světa se budete muset naučit zvládat a používat svou sílu a tudíž budete svěřena do péče zástupce zvoleného ředitelem Školy čar a kouzel v Bradavicích, Albusem Brumbálem, který za Vás také dobrovolně převzal veškerou zodpovědnost, dokud nedosáhnete plnoletosti. Zástupcem byl zvolen Remus Lupin¨.
Se srdečným pozdravem a přáním všeho dobrého.
Batylda Brozonová
zástupkyně ministra kouzel
List pergamenu Kláře vyklouzl z bledých prstů a ona s vytřeštěným a šokovaným výrazem klesla na polštář. Ani nevnímala, že jí později nějaká žena donutila vypít odporně chutnající tekutinu, po které se jí v hlavě udělalo prázdnu a veškerá bolest zmizela. Potom upadla do klidného bezesného spánku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Morgana Ehran Morgana Ehran | E-mail | Web | 15. září 2007 v 0:10 | Reagovat

no to je krutý! murphy, to se mi snad zdá..to je jako moje noční můra...přijít o všechny přátele, známé, rodinu..

2 Leena Leena | Web | 15. září 2007 v 10:41 | Reagovat

*nevinný pohled*

3 Ajja Ajja | Web | 15. září 2007 v 12:48 | Reagovat

Jak jsem ti už včera říkala na ten začátek - - -

Je to moc hezké, ale taky smutné a melancholické :)

Chudák Remus

4 Leena Leena | Web | 15. září 2007 v 12:53 | Reagovat

merci:) nj chudák...taky sem na morganu naštvaná, jak je na něj zlá 0=o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama