4.kapitola - Pomsta se mstí pomstou...

3. listopadu 2007 v 17:57 |  Slohovka a tak to dopadá
Po dlouhé době přidávám dalš kapitolku. Jsem ráda že jsem si mohla takhle odpočinout od psaní, i když se omlouvám. Po tom co mě štvaly jisté osoby jsem se rozhodla, že přestanu z psaním úplně, ale holt mi to chybělo. Tuhle kapitolku věnuju Ajje (sem tím sama překvapená), protože po tom co chtěla (opět) zkončit Viwian, chtěla zkončit i Ajja, ale nakonec se jí podařilo Viw přemluvit a tak nezkončila ani ona - tak proto asi ta kapitolka....

Po několika minutách se mi podařilo najít hůlku. Po provedení kouzla Lumos, jsem se zadívala nad sebe na předpokládané místo, kde mohl být onen osudný schod a ne zrovna potichu jsem si opět zanadávala. Na moment jsem se zarazila, někde jsem četla, že z mizícího schodu, teda z toho pod ním, se dá dostat pomocí hůlky... asi to psala Viw... ale jaká je sakra formule?! Znova jsem zaúpěla a sedla na zadek.
Po dvou hodinách ječení, křičení, nadávání a spílání jsem konečně umlkla a jen občasně vydala jakýsi přidušený výkřik. Unaveně jsem se opřela o oplzlou zeď a přivřela jsem oči, moje hodinky ukazovaly pět osm hodin večer, což bylo divné... zřejmě se jim nelíbilo koupání se, odhadla jsem že mlže být takových pět ráno, takže mám ještě čas než začnou studenti scházet na snídani... a kdo ví, jestli se mi i přesto dovolat pomoci.
Sesunula jsem se na podlahu a usnula jsem natolik spokojeným a klidným spánkem, jak jen to v téhle chvíli šlo.
"No tak! Hej!" zařvala jsem už asi po desáté, když nade mnou prošly osamělé kroky nebo nějaká menší skupinka.
"Neslyšel si něco?" ozval se zřetelně chlapecký hlas.
"Ne," odporoval mu druhý.
"Tady jsem! Pomozte mi ven!" zaječela jsem.
Nad mou hlavou se rozplynul kus pomyslného stropu.
"Někdo tu vězí," podotkla střapatá hlava a já v ní s povzdechem poznala Jamese Pottera.
"Kdo prosimtě může bejt tak zabedněnej, že zapomene kouzlo, aby se dostal ven?" ulevil si druhý hlas a vedle Jamese se objevila Siriusova hlava ( A.p.:tělo nechal ladem a skladem povalovat v té dívčí ložnici, kde ho naposledy zapomněl ).
"Héj!" zabručel po chvíli, jako fanoušek který sleduje fotbal, kde byl právě jeho tým zfaulován. "To je Ehranová ze Zmijozelu," zachechtal se. Nepoužil mé křestní jméno! - Proč asi, co myslíš... - Že by ho zapomenul? Co? - Trapko! To víš, že ne! Si ve Zmijozelu, zlato, prober se ze sna... - Jo to se přesně hodí na tuhle situaci... sem pod mizícím schodem... ok... ale v Bradavicích v době Pobertů! To už není tak ok!
"Tak deme, za chvíli začíná hodina," zvedl se s pohrdavým pohledem Sirius a s ním i James.
"To je snad poprvé, co tě zajímá kdy začíná hodina," zasmál se brýloun.
Hajzle! Blbče! ... a plno podobných nadávek jsem směřovala Siriusovi, ale snažila sem se zůstávat klidná. (A.p.: očividně se ti to daří děvče :)))
"Pomožte mi, prosím, nevím jaká je ta formule," zaprosila jsem a bezradně zamávala hůlkou. Vystrašeně jsem vyjekla, když z ní vytryskla sprška různobarevných jisker.
"Kluci, přece jí tu nenecháme," ozval se nesmlouvavý hlas.
Reme! Zlato! Děkuju ti moc, tohle ti nezapomenu! Pomalu jsem skákala radostí.
"Depitero!" zamumlal nakvašený hlas a já vylétla ven. Tvrdě jsem dopadla na kamenné schody, načež jsem vyjekla bolestí. Otočila jsem se, abych jim alespoň poděkovala, ale na schodišti už sem byla sama. Lépe řečeno celkově sem byla sama. Nikde ani noha, jak mi došlo, zřejmě už začala hodina.
Zvedla jsem se a oprášila si hábit... teda chtěla jsem si oprášit hábit... možná dobře že jsem tu byla sama... právě jsem si oprašovala plášť, pod kterým jsem měla už jen svou noční košili. Uznala jsem, že by bylo vhodné se jít převléci a potom se vydat na hodinu. Dalším 'špatným' zjištěním bylo, že jsem netušila, jakou hodinu mám mít. Pokusila jsem se to zatím neřešit a vydala jsem se dolů do sklepení.
Rozhodla jsem se, že si po první hodně odchytím svého 'milovaného' Parkinsona a zbytek denního kolotoče budu absolvovat s ním. Mezitím, jak jsem uznala za vhodné, jsem chtěla být v knihovně. Když umím kouzlit, tak by to chtělo přečíst si co nejvíc základních formulí, ať nevypadám zase jako úplný blbec.
Po raní očistě a po tom, co se mi málem podařilo utopit se v umyvadle s horkou vodou, jsem urychleně vypadla z neútulné společenky a rozhlédla jsem se po chodbě. Po chvíli jsem se s nepříjemným tušením vydala k nejbližším hodinám - na nádvoří. Měla jsem špatnou předtuchu, že jsem díky mému 'pokusu' o sebevraždu prošvihla přestávku a tudíž i možnost zjistit co máme za hodinu. Měla jsem tu čest zjistit, že před pěti minutami začala druhá hodina. Vydala jsem se teda do knihovny, kde posedávalo pár sedmáků, kteří se asi teď neučili nebo se jim prostě nechtělo jít na vyučování. Pokusila jsem se zorientovat ve změti regálů a snažila se najít nějakou knihu o nejužívanějších kouzlech, což nebylo s mým smyslem pro orientaci nic jednoduchého.
"Ehm, ehm," ozvalo se mi za zády zakašlání a já nadskočila minimálně dva metry nad zem. Pohled mi padl na knihovnici - madame Pincentovou.
"Hledáte něco, slečno...?" dala důraz na to, aby zjistila mé jméno, ale to jsem sejnak ignorovala (ten důraz, ne to jméno).
"Ne," usmála jsem se co nejpřesvědčivěji to šlo, "jen něco na čtení," sáhla jsem na důkaz po první knize, která mi přišla pod ruku.
Madame Pincentová si přečetla název a pozdvihla obočí, já jen úpěnlivě doufala, aby to nebylo něco typu 'jak zlepšit sexuální rozkoš nebo erekce po padesáti' a přesvědčivě se usmívala. K mé úlevě jsem po chvíli stála opět sama. Trochu váhavě jsem se podívala na název knihy. Nebylo to nic špatného... potom jsem otevřela oči...
'Kouzelné rady do kuchyně a zahrady'... to se taký dá...
Ušklíbla jsem se a knihu vrátila do regálu. Po dvaceti minutách jsem konečně držela dvě tlusté bichle, které jsem potřebovala a jednu malou, jenž mi padla do oka. Jmenovala se 'Nejúčinnější kouzla - zameťte s protivníkem a zasmějte se'. Snažila jsem se, aby názvy knih v mé náruči, jako 'Příručka kouzel pro první až třetí ročník' nebo 'Formule pro každou příležitost - záčetčník', šly co nejhůře přečíst a pelášila jsem z knihovny rychlostí blesku.
Iniciativně jsem přeskočila mizící schod, který se mi stal vězením pro tuhle noc a vyběhla jsem do své ložnice. Knihy jsem schovala pod postel a vyběhla jsem zpátky do chodeb. Právě zvonilo na přestávku. Proběhla jsem sklepením, kde byl Hvraspár s Mrzimorem a vydala se do dalších pater.
"Sakra!" ulevila jsem si celkem hlasitě. Srdce mi poskočilo, když jsem v davu uviděla ten nechutně slizký obličej Parkinsona. Jediné štěstí že chodí do stejného ročníku. Rozběhla jsem se k němu. Vpadal celkem překvapeně že mě vidí.
"Prosim tě, co teďka máme za hodinu?" vrhla jsem se na něj, což si nechal líbit.
"Obranu," odtušil a chytil mě kolem pasu, zvedla se ve mě známá vlna znechucení a vyvlíkla jsem se mu.
"Úůůů," ozvalo se za mnou. Nemusela jsem se otáčet, abych věděla, kdo to je...
"Silencio!" spíše jsem si povzdechla s hůlkou namířenou za záda.
Až teď jsem se otočila. Sirius mě propaloval vražedným pohledem a rty se mu pohybovaly. Kdyby mohl mluvit, sypala by se z něj jedna nadávka za druhou. Potřeba zasmát se mě překonala a já dostala nepřekonatelný výtlem. Sirius si mě přeměřil pohledem, ukázal na mě a potom si přejel prstem po krku, při čemž začal vytahovat hůlku. Radši jsem rychle zmizela ve dveřích obrany. Tohle se bez pomsty neobejde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mery3 mery3 | Web | 3. listopadu 2007 v 17:58 | Reagovat

ahoj, máš super blog.....please hlasuj pro mě na webu díky moc jsem tam jako mery3 a když budeš potřebovat nikdy hlásnou napiš mi na http://mery3.blog.cz a sorry za reklamu.

2 Barča Barča | Web | 3. listopadu 2007 v 17:58 | Reagovat

Ahoj u mě je bleskovka tak to skus sorry za reklamu

3 Leena Leena | Web | 3. listopadu 2007 v 18:19 | Reagovat

grrrr SPAMEŘI!

4 Leena Leena | Web | 3. listopadu 2007 v 18:26 | Reagovat

nenávidim spamery....

5 Livian Livian | Web | 3. listopadu 2007 v 19:00 | Reagovat

je to suprový upe moc, dokonale jsem se do toho začetla :) Myslím, že si na víc než sto procent přečtu i kapitolky předtím, protože jsem bohužel neměla to štěstí narazit na toto dříve.

Jina k těm spamerům. To mi povídej, já když mi takhle hoděj reklamu mám chuť vraždit :-/// Newim přijde mi to prostě sprostý, já to taky nikomu nedělám....

6 Leena Leena | Web | 3. listopadu 2007 v 20:44 | Reagovat

děkuju moc za pochalu :) úplně se červenám :))) splývám s mým slaďounkým layem :D až si najdu čas juknu k tobě na blog, byla jsem se tam jen juknout, ae přesto se mi to tam zdá víííce než zajímavý :)

jo asi tak :)

7 Ajja Ajja | Web | 6. listopadu 2007 v 20:24 | Reagovat

:)) nebuď na Siria zlá!:)

Pěkné, pěkné...:)

8 Leena Leena | Web | 6. listopadu 2007 v 21:17 | Reagovat

kuju :)

9 Morgana Ehran Morgana Ehran | E-mail | Web | 10. listopadu 2007 v 1:56 | Reagovat

jéé to je bobma! uplne boží, skvelá a vtipná kapča:)) jen at sirie vidí zač je toho loket:) moc se mi líbila:)

10 Leena Leena | Web | 10. listopadu 2007 v 18:20 | Reagovat

merci merci, děkuju :)) aby ses nepřechválila.... :)

11 juviinka juviinka | 10. listopadu 2007 v 21:39 | Reagovat

ee... k tej předmluvě... mě si to vysvětlovala složitějc :D

pěkný, pěkný :))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))) (to je prosím mnohohubej marťan neboli ufatý ušo :D)

12 Maysie Maysie | Web | 11. listopadu 2007 v 10:27 | Reagovat

Pěkný..konečně ta další kapitola.. =)

13 Leena Leena | Web | 11. listopadu 2007 v 11:33 | Reagovat

děkuju a zárověň se omlouvám, že to tak dlouho trvalo...

14 Maysie Maysie | Web | 11. listopadu 2007 v 18:13 | Reagovat

Jo..V pohodě..hlavně, že už je napsaná.. =) A už se těším na další..moc moc moc..!

15 Janisha Janisha | Web | 12. listopadu 2007 v 16:52 | Reagovat

Maysie:ty umocovaná:¨D

Leena:Moc pěkný!

16 Maysie Maysie | Web | 12. listopadu 2007 v 22:49 | Reagovat

Janish..Pf jako..xD náhodou..jedna z mála povídek co se mi líbí..ale vážně slibuju.. někdy si ten tvůj tajemný valentýn přeštu..když on je, ale moc dloouhej.. *vstávaj vlasy hrůzou..* xD Takhle po kapitolkách se to čte líp no..ale jako..já to přečtu..vážně.. 0=)

17 Janisha Janisha | Web | 15. listopadu 2007 v 22:28 | Reagovat

Marti:tě nenutím *vražedně*

Lenochu:D:D

18 Maysie Maysie | Web | 18. listopadu 2007 v 11:07 | Reagovat

Janish...časem..xD

19 Theresska Theresska | 15. března 2008 v 21:35 | Reagovat

Pěkný :-) mě se to líbí...;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama