8.kapitola: Vánoční ples

6. dubna 2008 v 10:28 | Leena de Noir Idée |  Do minulosti
Ohó, nečekala jsem, že tu kapitolku napíšu tak brzo.
No dobře... možná to není zrovna závratná rychlost, ale pro mě minimálně ano :-D Teď je to trošku delší, abych si vykompenzovala to minule :-)
Tak prosím o komentáře a přeji příjemné čtení (jestli to vůbec jde :-D )

Nevěděla kolik strávila v knihovně času, tak se raději zvedla a vydala se rovnou na kolej. Chodby byly téměř zcela prázdné, jen tu a tam zahlédla nějakého zbloudilého studenta. Přidala trochu do kroku a zklidnila se, až při pohledu na hodiny, které se nacházely hned nad schodištěm v nebelvírské věži. Bylo teprve pět hodin odpoledne a ples začínal až v sedm. I když... na druhou stranu, Mione nebyla vůbec připravená. Se zkušenostmi ze čtvrtého ročníku se ale rozhodla, že si trochu nebo taky trochu víc vypomůže kouzly. Vstoupila do poloprázdné společenské místnosti. Nějací kluci hráli šachy a Řachavého Petra a vypadali relativně v klidu a nezatíženi přípravami. Na druhou stranu zase ze schodů seběhla nějaká nervózně vypadající dívka, již oblečená v rudých šatech, napůl učesaná a začala ječet na jednoho z nich, jako jak si to představuje a jak to, že není připravený. Hoch se poslušně zvedl a s mučednickým výrazem, který hodil na své přátele vyběhl po schodišti k chlapeckým ložnicím. Mione vyrazila stejným směrem, ale vyšla po schodišti napravo od toho, kterým kluk před chvílí proklusal. Dívka už taktéž opustila místnost a zřejmě se jala pokračovat v přípravách.
Když vešla do ložnice, její spolubydlící se už připravovaly, teda většina. Jessica ležela na posteli, černé vlasy rozhozené na polštáři a mnula si spánky.
"Je někdo v koupelně?" zeptala se Mione Lucy, a když jí odpověděla zápornou odpovědí, vzala si ručník a opět je opustila.
Koupelnu okupovala asi tři čtvrtě hodiny a byla vyhnána až rozčileným bušením na dveře a Amandiným ječením, že má v koupelně všechny šminky. Urychleně místnost opustila, protože se nechtěla s Am dostat do nějakého dalšího sporu. Ta na ní byla totiž stále naštvaná kvůli Willovi. Mione vytáhla z kufru šaty, které si koupila v Prasinkách a zamyslela se a v duchu si představila, jak by její šaty měly vypadat. Mávla hůlkou a zamumlala latinské kouzlo "Vestis permutatio!" V tu chvíli před ní ležely blankytně modré šaty, barvou velmi podobné těm, co měla ve čtvrťáku. Měly obepnutý střih na ramínkách a jen sukně byla zvětšená o několik vrstev nařasené modré látky. Oblékla se a podívala se do zrcadla ještě několikrát mávnutím hůlky změnila barvu šatů, nakonec zůstala u nějaké směsky červené. Nějak si pořádně nedokázala představit sebe v šatech, tak bylo složité nějaké vybrat. Udělala ještě několik úprav a zkrácení. Potom, celkem spokojená se svým ošacením se kriticky podívala na své vlasy. S úšklebkem sledovala Amandu v odraze zrcadla, jak se své dlouhé vlny snaží srovnat a vyhladit.
"Nechceš pomoct?" otočila se na ní po chvíli, když už jí bylo Am líto.
"Ne, děkuji," odtušila pichlavě a dál s vlasy zápasila. Mione nad tím pokrčila rameny a máváním hůlky se doupravila. Jak zjistila, vyšlo jí to téměř na čas. Bylo za deset minut sedm hodin a s Willem se měli sejít ve společenské místnosti. Vlasy měla kouzlem stažené do jakéhosi drdolu a do tváře jí padalo jen několik pramínků, které se kroutily v dlouhých úzkých spirálkách. Obula si boty a seběhla dolů. Společenka byla plná studentů, kteří čekali na své partnerky, studentek, které čekaly na své partnery a párů, které se ještě nevydali do Velké síně. Will byl oblečen do černého společenského hábitu a Mione musela uznat, že mu to sluší.
"Dobrý večer přeji," pitvořil se Will, "smím vám nabídnout rámě?" Na důkaz svých slov opravdu pozvedl ruku.
"Oh, děkuji," přidala se na tuto hru Mione a zahákla se do něj, "je mi potěšením v dnešní době potkat takového gentlemana, jako jste vy. Mohla bych se optat na vaše ctěné jméno?"
S těmito slovy a zcela vážnou tváří procházeli společenskou místností směrem k portrétu a jejich spolužáci se na ně otáčeli s krajní nechápavostí v obličeji. Tohle jim vydrželo až do Vstupní síně, kde už se scházeli studenti, až tam oba vyprskli smíchy a už toho nechali. Všude byl pořádný ruch, páry se scházeli, diskutovali, dívky kritizovaly šaty svých sokyní a nepřítelkyní a kluci vymýšleli, jak se co nejlépe a co nejdřív vytratit s lahví Ohnivé whisky. Mione s úsměvem pozorovala Albuse, jak se nesl vedle naparáděné Poppy Pomfreyové, která ho očividně zavalovala všemi možnými poznatky, protože její ústa narozdíl od Albových byla neustále v pohybu. Lucy, které si všimla podle křiklavě růžových šatů, byla zavěšená do Jacka Thompsena a ve tváři měla zasněný výraz, zatímco Jackův pohled směřoval do výstřihu partnerky jednoho z jeho kamarádů. Hlasy postupně utichly, když se pomalu začaly otevírat dveře do Velké síně odkud se ozývala pomalá hudba. Páry i jednotlivci, kteří neměli dost odvahy nebo štěstí na sehnání si partnera, se začali hrnout dovnitř. Mione vydechla úžasem, vypadalo to tu krásně. Ve vzduchu poletovaly různobarevné lucerničky, které vydávaly slabé zabarvené světlo. U učitelského stolu stálo pódium, na kterém hrála nějaká kapela a podle toho jak se studenti při pohledu na ní chovali, došla Mione k závěru, že to bude něco jako Sudičky v její době. Před pódiem byl velký taneční parket a okolo bylo plno stolů s občerstvením a pitím.
"Vítám Vás na dnešním Vánočním plese," zahřměl síní hlas ředitele a dokonale tak přehlušil i hudbu. "Jsou Vám plně k dispozici i upravené školní pozemky, ale bude tam samozřejmě profesorský dozor a žádné přestupky nestrpíme, pane Janney," dodal když si všiml, jak jeden ze studentů rozjařeně ukazuje sousedovi láhev Ohnivé whisky, ale tu nechal bez povšimnutí a jen se šibalsky pousmál. "Přeji vám příjemnou zábavu. Vrhněte se na parket!" s těmi slovy ředitel zmizel, ale nikdo se netvářil, že by chtěl s tancem začít. Parket zel prázdnotou a bylo vidět, že hudební skupina je celá nervózní při pohledu na davy sedající si na židle a lavice nebo jen poklidně diskutující. V zoufalém kroku naladila rychlejší tempo a s potěšením sledovala, jak na parket váhavě vstupuje první pár.
"To je Brian!" vyjekla pobaveně Mione, ale musela uznat, že mu tanec jde. I přes výtečné kroky vrhal zoufalé pohledy na postávající spolužáky. Pomalu se k nim přidal nějaký další pár, ale přesto to nevypadalo, že by už v poklidu tancoval celý sál. Hermionin pohled se střetl s Albusovým a ona v něm spatřila otázku, s úsměvem přikývla.
"Jdeme tančit!" se smíchem nekompromisně oznámila Willovi a táhla ho na taneční parket, kam směřoval už i Albus s Poppy. Cestou se snažila naverbovat co nejvíc párů k tanci. S úsměvem na rtech a s Lucy s Jackem a Emily s nějakým mrzimorským studentem v zádech nastoupila i s Willem na parket. Vyděšeně se na ni podíval a ona jen pokrčila rameny.
"Gratuluju Briane, pěkně jste to roztancovali," šklebil se Albus na zcela udýchaného a rudého kamaráda, který ale někde ztratil či zanechal svou partnerku.
"Chm, díky," odfrknul si Brian a přijal nabízenou skleničku podezdřele medově zbarvené tekutiny.
"Kde si nechal Klaire?" podivila se Mione, která ho s úsměvem pozorovala.
"Tu? Nevím, zřejmě se někde nechává balit nějakým pěkným famfrpálovým hráčem," odfrkl si. Mione se na něj omluvně usmála a přijala od Willa sklenku máslového ležáku.
"My asi půjdeme ven," oznámil přátelům.
"Vážně?" podivila se smíchem Hermiona.
"Nevím jestli to k něčemu bude, kamaráde," ušklíbl se Albus, "jsou tam dozory," dodal káravě.
Will do něj nesmlouvavě drbnul. "Tak a teď si prozradil můj plán, to si s tebou ještě vyřídím!" Oba se rozesmáli a Mione s Willem se potom opravdu vydali směrem k východu z Velké síně.
"Tak jak se ti to líbí?" optal se, když se jejich prsty propletly a oni vyšli ven. Byli tu jakési chodby, do kterých nepronikal chladný vzduch a které byly ohraničené živým plotem, ne nepodobné těm, které Mione zažila ve čtvrtém ročníku.
"Velice," usmála se. Kroky křupaly po malých oblázcích, které pro dnešní noc nahradily sníh.
"Máte tyhle vymoženosti tam... ve vaší době... taky?" zeptal se se zájmem, ale trochu váhavě Will. Od doby, kdy jim Hermiona pověděla, že se sem přemístila z budoucnosti už o tom nepadla ani zmínka.
"Jednou," odpověděla po chvíli. "Tedy, jednou jsem ho zažila."
"Také Vánoční? Že by měl Albus inspiraci z dneška?" zasmál se při představě Alba jako ředitele Bradavic.
"Ne," zasmušila se Mione, když opět začala vzpomínat, "nebo vlastně ano... byl turnaj Tří kouzelnických škol a ples se konal v podstatě na počest."
"Aha," Will se dál neptal, když slyšel bolest v jejím hlase, ale ona sama pokračovala.
"Harry byl jedním ze soutěžících," v rohu oka se jí vyronila slza. "Přihlásil ho tam navíc jeden ze Smrtijedů, převlečený za bystrozora. Bylo to ve čtvrtém ročníku. Netušila jsem, že to budou předposlední Vánoce, které s ním zažiji," po tváři jí sklouzla kapka křišťálu. Will zastavil a Mione objal. Věděl, že ztratit přátele pro ni byla velká rána, ale nikdy o tom více nemluvila.
"Nepůjdeme k jezeru?" slzavě se usmála. Souhlasil, objal jí kolem pasu a volným krokem pokračovali v cestě. Pěšina je dovedla až k jezeru, které bylo osvětlené vznášejícími se bublinami světla. Led se leskl jako zrcadlo a vypadal značně pevněji než ráno. Mione pomalu došla až ke břehu a dotekem nohy ozkoušela - dnes již podruhé - tloušťku ledu.
"K nevíře," pousmála se a s naprostou jistotou vstoupila na ledovou plochu celou vahou.
"Co jako?" nechápal Will, který jí následoval.
"Ráno byl led ještě moc tenký," objasnila svůj údiv.
"Ty si tu byla ráno?" vpadal překvapeně, ale potom se mu po tváři rozlil výraz pochopení.
Mione se sklouzla a vykouzlila úsměv. Vzpomenula si, jak ji mamka učila bruslit, když byla malá.
"Umíš bruslit?" otočila se na Willa, který se vesele klouzal k ní a na tváři měl výraz malého dítěte, které právě našlo hračku.
"Jestli umím co?" zasmál se a chytil Mione do náruče, když k ní dojel.
Jejich obličeje byly jen několik centimetrů od sebe. Přesto, že bylo venku 'vykouzlené' teplo, od úst jim stoupaly obláčky páry. Hermiona zaklonila hlavu a pohlédla na modročernou noční oblohu posetou nesčetně zářivými hvězdami, které vypadaly jako úlomky zlata. Willovy ruce její obličej pootočily k jeho. Usmál se. Pomalu se nahnul blíž a jejich rty se spojily v měkký polibek. Z Hermiony jako by opadly všechny dnešní pocity, veškeré trápení, jako by neexistovala její minulost. Existovala pouze přítomnost, tahle chvíle, ona a Will...
"Tak co hrdličky, jak jste si zavrkaly?" mrkl Albus na Willa, když se vrátili do Velké síně.
"Kde máš Poppy?" přešla Mione jeho otázku a udiveně se rozhlédla.
"Šla si lehnout, prej že byla moc unavená," objasnil a Mione kývla.
"To si jí nechal jít samotnou?" rýpnul si Will.
"Mno, nabízel sem jí společnost..." zamyslel se Albus a potom se zasmál "...ale znáš to."
"Ale jak tak vidím, tak Brian se činil, co?" ukázal William na Briana, který právě tančil s celkem hezkou dívkou. Černé vlasy ji padaly do půlky zad a měla lehce asiatský vzhled.
"To ona si pro něj přišla," osvětlil situaci Alb.
"Fíha! Že já chodil ven!" podotknul Will a vysloužil si tím od Hermiony silný dloubanec do zad.
Hudba pomalu přestala hrát a sálem se roznesl ředitelův hlas.
"Doufám, že se všichni dobře bavíte," pousmál se a otázkou mu bylo silnější či slabší mručení, "ale teď, úderem půlnoci bych poprosil první až čtvrté ročníky, aby se odebraly do svých ložnic. Vyšší ročníky nechť se uloží podle svého nejlepšího mínění, ale případná nekázeň či ruch budou ztrestány. Děkuji," usmál se na konec projevu a odešel. Nižší ročníky se začaly pomalu zvedat, loučit a naštvaně či unaveně odcházet.
"Asi si také půjdu lehnout," pousmála se směrem k přátelům.
"Sama?" podivil se Will se smíchem.
"Sama," přitakala a vyplázla na něj jazyk. Pousmála se, políbila ho na tvář a vydala se s davem mladších studentů směrem ven z Velké síně. V sedmém patře se ale od davu odpojila a vydala se do Komnaty nejvyšší potřeby. Vstoupila do malého útulného pokojíčku. V rohu spatřila stoly s s-letaxem. Pomalu k nim došla a zadumaně se zadívala do kotlíku. Chtěla se opravdu vracet? Chtěla zpět do doby utrpení a bolesti? Pohodila hlavou, jako by chtěla zahnat tyto myšlenky a usadila se do měkkého polstrovaného křesílka. Zavřela oči a vychutnávala si nerušené ticho komnaty.
S trhnutím se probudila. Očividně tu usnula, ale podle hodin na stěně usoudila, že nespala zase tak moc dlouho, bylo půl druhé ráno. Rozespale se postavila a protáhla se. Přemýšlela, jestli už nemá dospat tady, ale potom se vydala ke dveřím. Natolik rychlými kroky, jak jí její ne zrovna bdělý stav dovoloval, vyšla několik posledních pár schodů do nebelvírské věže. Prošla chodbou až k portrétu Buclaté dámy, která spokojeně podřimovala. V ruce držela sklenku se zbytkem vína a nevypadala na to, že by se chtěla probudit.
"Ehm, ehm," odkašlala si Mione. Buclatá dáma rozespale otevřela jedno oko.
"Heslo?" zamumlala stále se zavřenýma očima.
"Chrabré srdce,"oznámila Mione a slastně přivřela oči, když pomyslela na vyhřátou postel.
"Špatně," zazívala dáma a otevřela obě oči. "Heslo bylo dnes změněno, teda vlastně včera," oznámila jí a vypadala, že se opět chystá ke spánku.
'Sakra!' pomyslela si Mione. Možná přece jen měla zůstat v komnatě, takhle tady může tvrdnout taky do rána. Změna hesla musela být oznámena zřejmě v době, kdy s Willem zrovna nebyli ve Velké síni a Albus se o tom pozapomněl zmínit.
"Vlutes vilcto!" ozval se za ní chlapecký hlas a portrét se odklonil. Udiveně se ohlédla. Usmíval se na ní celkem pohledný mladík se světle hnědými vlasy a ocelovým pohledem.
"Děkuju," usmála se na něj, "asi jsem zrovna nebyla přítomná, když se měnilo heslo." S těmi slovy prošla portrétem do společenky, která byla až na pár pochrupujících a chrápajících studentů prázdná.
"Nemáš zač," taktéž se usmál mladík. "Mimochodem, těší mě, že poznávám dívku, která přicestovala krbem."
Mione se zasmála. "Hermiona Grangerová a ty jseš...?"
"Argulus Lupin," odpověděl a Mione vtřeštila oči. "Hrozný jméno, já vím, říkej mi Argie."
"Dobře, Argie," přikývla. "Jestli mě omluvíš, celkem bych uvítala teplou a měkkou postel, takže si půjdu lehnout."
"Jasně," přitakal. "Tak dobrou noc," dodal ještě, když už vycházela do schodů.
Opatrně vešla do ložnice, kde už pochrupovaly dvě postavy. Očividně Emily a Amanda. Potichu, aby je nevzbudila se převlékla a vklouzla do vyhřáté postele.
'Tak já právě poznala nějakého pra dědu Remuse,' pomyslela si s úsměvem a zavřela oči.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Udělejte mi klik pro radost :-)

Klik!

Komentáře

1 NarcissaB. NarcissaB. | Web | 6. dubna 2008 v 13:49 | Reagovat

Skvělá kapitola! Moc se mi líbilo, jak šli věhem toho plesu ven... Will je prostě můj oblíbenec.. Docela Hermioně nezávidím to dilema s návratem do její doby... A ten Remusův praděda je tak skvělej nápad... Nádhera...

2 Leena Leena | Web | 6. dubna 2008 v 14:17 | Reagovat

toho pradědu sme tam dát musela.... Remus *zamilovaně* :-D No jo... víš ale, já teď řeším dilema s Mioniným návratem... když Will bude stejně starej jako Brumbál, tak si spolu asi rodinu nezaloží :-D ale nějakej nápad už mám :-)

Jinak děkuju moc :-))))))

3 al-nessa al-nessa | 6. dubna 2008 v 15:01 | Reagovat

Souhlasím, hezká kapitola, ten praděda a ples, fakt dobrý. Už se nemůžu dočkat na další kapitolu, doufam že přijde brzy :-).

4 Leena Leena | Web | 6. dubna 2008 v 15:42 | Reagovat

vynasnažím se :-) jen nemám promyšlené co se bude dít, takže hodně času asi strávím nad prázdnou stránkou wordu a budu si přehrávat nějakej příběh :-D

5 peggy.kaja peggy.kaja | 6. dubna 2008 v 16:04 | Reagovat

kuaaaasny...

le chtelo by toneco na rozhejbani dje... a ona tam neni minerva ;-)

6 Leena Leena | Web | 6. dubna 2008 v 16:53 | Reagovat

Peggy myslim že Minerva je přece jen o trochu mladší než Brumla :-D já vim já vim mě žádnej pořádnej spád nenapadá, ale snad něco vymyslim :-))

Et merci :-)

7 jita jita | 6. dubna 2008 v 19:43 | Reagovat

at udela Hermiona nejakou pořadnou diskotéku z její doby, to by všichni čuměli..xD xD..........

8 meg meg | E-mail | Web | 6. dubna 2008 v 20:27 | Reagovat

juj máš fakt moc hezkej blog , sem měla dneska docela čas přečíst si tuto povídku celou,no tak  na žádný projevy moc nejsem takže..hezké,milé,nádherné,(ok končím...:D),fakt pochavala za originální nápad

9 Leena Leena | Web | 7. dubna 2008 v 18:42 | Reagovat

jito: nj to asi jj xD to já mám s tim strašnej problém, jako sito uvědomit, takže sem jako trochu tu starší dobu zmodernizovala, protože třeba by jistě mluvili trochu jinak a tak :-) ;-)

meg: děkuji, děkuji, děkuji, děkuji :-)))) originální nápad? ah... poprvé!!! xD

10 peggy.kaja peggy.kaja | 7. dubna 2008 v 20:10 | Reagovat

njn, ale dycky jsem brala ze jsou s poppy tak nastejno...

11 Leena Leena | Web | 7. dubna 2008 v 20:40 | Reagovat

no vidíš xD já nad tim taky přemejšlela, ale stejně jako třeba někdo hodí Bellu a Cissu do stejnýho ročníku, tak jsem tyhle dvě zase narozdíl od toho dala dál od sebe, tak se nezlob :-) :-D

12 wisty wisty | E-mail | Web | 8. dubna 2008 v 20:16 | Reagovat

moooc hezký, tak sem zase v nejbližší době nezapomeň hodit další kapču:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama