14.kapitola: Taky mě těší...

16. července 2008 v 18:32 | Leena de Noir Idée |  Do minulosti
Ha! Tak už sem tu zase s novou kapitolkou :-D Tak myslím, že sem se už zase alespoň trochu rozepsala :-) ;-) Tohle je snad můj rekord v časovém intervalu přidání kapitolky Do minulosti, ne? :-D
Ale štvete mě :-D Nezačnu psát další kapitolu, dokud tu od vás nebudu mít alespoň 3 komentáře!!! :-D Nejsem náročná, tak by snad nemuselo být tak složité mi vyhovět, ne? :-P

"Tak ta nás celkem vyřídila dneska, co?" ozval se s plnou pusou Roy. Tentokrát si na večeři sedli všichni pospolu.
"Mě nejvíc naštvalo, jak jsme to prošli odshora až dolů a ona si ve sklepeních vzpomenula, že nám zapomněla ukázat Severní věž a hnala nás zase sedm pater nahoru. Jeden by se naštval, co?" ulevila si Mione.
"Vždyť to bylo skvělý," snažil se je zklidnit Dermid se zasněným výrazem ve tváři.
"Ty mlč radši," zasmála se Mione a Ray jí přizvukoval. Jak totiž zjistili, Dermid byl až nezdravě nadšený pro vše, co se týkalo Kruvalu. Ze slušného vychování se nikdy neodvážil Eloyn přerušit, ale vždy jí po jejích výkladech zasypával nesčetně dotazy a dokázal tak, že se vše protáhlo přes polední pauzu až k večeři.
"Co se má dít vlastně teď večer?" poprvé za celou večeři promluvila Marion, její hlas byl chladný a povýšený. Ray se na ní nábožně podíval. Mione se uculila a Ray jako by se probral z transu a jako jediný se zamyslel nad dotazem.
"Myslím, že první až čtvrté ročníky mají soubojnický klub, jedno z famfrpálového družstva má trénink a jinak o ničem nevím," zamyslel se ale následně pokrčil rameny, jako že už ho nic nenapadá.
"Díky," řekla odměřeně Marione, zvedla se od stolu, uhladila si sukni a odešla.
"Co plánujete?" rozhlédl se po zbývajících přítomných Dermid.
"Já.. asi budu v ložnici," odtušil zasněně Ray a Mione si musela skousnout ret, aby nevyprskla smíchy.
"Asi taky, možná se zajdu podívat na ten trénink," oznámila, když se Dermid obrátil na ní. "Co ty?"
"Já mám domluvenou účast na tom soubojnickým klubu," přednesl hrdě, jako kdyby to byla kdovíjaká výsada. Hermiona ho uznale poplácala po zádech, zvedla se a s rozloučením se následovala příkladu Marion. Zamyšleně se vydala ke dveřím, když tu jí zastavil prudký náraz. Zavrávorala a pozvedla oči, aby zjistila příčinu svého skoropádu.
"Promiň," odtušila a pak se její oči střetly s již známými černými. Chlapec si jí prohlédl ostrým pohledem od hlavy až k patě, zamumlal něco nesrozumitelnou severštinou a prošel rychle kolem ní. Oklepala se z toho, jak jí najednou přeběhl mráz po zádech, a vydala se chodbou osvícenou loučemi zpátky do své ložnice. Popadla ze skříně tlustý zimní plášť s kožešinovým lemováním na kapuci a zase místnost opustila.
"Ahoj, můžu si přisednout?" ozvalo se kousek za ní plynulou angličtinou. Seděla venku na tribuně s pláštěm přitaženým těsně k tělu a námrazou na vlasech, sledovala famfrpálový trénink a přemýšlela, jak to že z hráčů ještě nejsou ledové kostky. Mnouc si ruce o sebe se otočila. Za ní s milým úsměvem na dosud rozehřátých tvářích z vnitřku hradu stál sympaticky vypadající mladík s kruvalským znakem na kabátě.
"Jistě," kývla a závistivě sledovala, jak vytáhl z kapsy rukavice. Všiml si jejího pohledu.
"Vezmi si je," natáhl k ní ruku s rukavicemi. Vše pronesl tak jednoznačným a nesmlouvavým tónem, že se Mione ani neodvážila něco namítnout.
"Ještě malá úprava," zarazil ji, když si je chtěla navléknout. Poklepal na ně hůlkou a něco zamumlal. Vděčně si je navlékla a tázavě se na něj podívala.
"Izolační kouzlo," objasnil své počínání, "izoluje teplo."
Pokývala hlavou.
"Ty si přijela z Bradavic, že?"
Znovu přikývla.
"Moc toho nenamluvíš," zasmál se a také upřel pohled na dějiště tréninku.
"Argh! Nechápu, že jim není zima!" vyjekla najednou se smíchem Hermiona. Její spoludivák se také zasmál.
"Jsou zvyklí," neuhnul pohledem z hřiště, kde právě kapitán něco rozčileně vysvětloval jednomu z odrážečů. "Časem si zvykneš, když v těch podmínkách žiješ."
Mione pomalu natočila hlavu. Natolik aby na svého společníka viděla, ale ne zas tolik, aby bylo jasně znát, že se dívá na něj. Cítila se tak nějak nejistě, někoho jí připomínal, jen nevěděla koho. Ale věděla, že k tomu člověku se jistě vázaly dobré vzpomínky.
"Jakto, že umíš tak dobře anglicky?" přerušila uklidňující ticho stmívajícího se večera rušené jen jemnými poryvy větru a ve vírech padajícími vločkami. Podíval se na ní.
"Jsem ze smíšené rodiny, žiju v Anglii," objasnil.
"Aha," kývla. "Tak proč nechodíš do Bradavic?" opětovala mu upřený pohled.
"Otec byl proti, má nějaké roztržky s ředitelem. Jaké to tam je?"
"Skvělé," povzdechla si Mione a myslí jí prolétly vzpomínky na její léta v Bradavicích, na smějícího se Harryho a Rona, jak spolu vždy trávili tresty a jak jim psala úkoly.
"Seš v pořádku?" vyděsil se, když spatřil křišťálovou slzu stékající po její tváři. Rychlým, nacvičeným pohybem jí setřela a přikývla. Mokrá tvář jí ihned namrzla.
"A… jaké je to tady na Kruvalu? Myslím jako, když tu studuješ…" změnila téma.
"Hodně… jak bych to řekl… nalinkovaný dopředu… a přísný…" odtušil. "S mnoha věci tu nesouhlasím a nějaké sou tu k nezaplacení."
Mione pokývala hlavou na důkaz toho, že chápe jak to myslí.
"Jak se tu vůbec vybírají famfrpálová družstva?" zaujatě sledovala, jak se Kruvalský chytač vrhnul za jedním z hozených golfových míčků.
"Zvolí se vždy čtyři kapitáni ze sedmého ročníku, takže je každý rok jiný kapitán," začal s vysvětlováním, "a ti dělají konkurzy…" Jeho hlas byl přehlušen rychlým hvizdem větru, jak se chytač vydal směrem přímo na ně a těsně před jejich vyděšenými tvářemi udělal rychlou otočku, když chytl další bělostný míček. Prudce otočil hlavu, až z ní odlétlo pár čerstvě napadaných vloček, aby zkontroloval, zda se jim nic nestalo. Hermionin pohled se opět setkal z oním černým. Chytač oči trochu přimhouřil, jako by tím chtěl naznačit nejasné gesto a prudce vyrazil pryč. Mione zase přeběhl mráz po zádech a zaujatě nepřestávala sledovat jeho rozmazanou siluetu.
"…jak jsem říkal, tak kapitáni si potom dělají konkurzy na různé posty. Ale famfrpál smějí hrát až žáci od…" Podíval se, kam směřuje její pohled. "Ah… to je Grindelwald…trochu… podivnej…"
"Eh?! Cože?!" vyjekla Mione domnívajíc se, že špatně slyšela.
"Gellert Grindelwald taky ze sedmáku," tázavě pozvedl obočí nad jejím chováním. Mávla nad tím rukou a tak se k tomu dál nevyjadřoval. Chvíli panovalo napjaté ticho rušené jen svištěním košťat hráčů ve vzduchu, než se začali pozvolna snášet k zemi a slézat z košťat.
"To už trénink končí?" podivila se Hermiona.
"Jo," pousmál se, "už je tři čtvrtě na devět."
"Páni," zasmála se užasle. "Já to tu vydržela skoro dvě hodiny a ještě nejsem zmrzlá."
Zasmál se.
"Jen nevim, jak dlouho ještě budu mít takové štěstí," dodala, "takže to radši nebudu pokoušet a už půjdu." Zvedla se a na bok začala procházet mezi řadami sedaček.
"Počkej!" zastavilo jí zavolání. Otočila se. "Jak se vlastně jmenuješ?" zasmál se.
"Hermiona," odpověděla.
"Těšilo mě, Hermiono," mávl na ní, "já jsem Derek. A dobrou noc."
Poděkovala a vydala se po namrzlých schodech tribuny dolů k cestě do hradu.
"Nemůžeš už, sakra, dávat pozor?!" vyjekl naštvaně hlas, když se s někým srazila ve dveřích. "Tebe snad baví do mě narážet?!" uchechtl se pohrdlivě a hrubě jí odstrčil aby mohl projít.
'Taky mě těší Gellerte,' pomyslela si a pěsti sevřela vzteky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Je tu někdo??

Jo..já!

Komentáře

1 meg meg | Web | 17. července 2008 v 18:15 | Reagovat

Grindelwald? Tak to začíná být zajímavý... jinak tak rychle dáváš kapitolky. Oproti mě...=D

2 meg meg | Web | 17. července 2008 v 18:15 | Reagovat

jo a ještě nemá to být 14. kapitola?

3 Leena Leena | Web | 17. července 2008 v 20:56 | Reagovat

děkuji za upozornění :-) opraveno :-)

4 meg meg | Web | 18. července 2008 v 7:13 | Reagovat

ok, jinak teď mě napadlo, že ještě nejsme spřátelený, takže chtěla bys?=)

5 Leena Leena | Web | 18. července 2008 v 11:18 | Reagovat

proč ne :-)

6 Nangi Nangi | 18. července 2008 v 15:50 | Reagovat

Hezký no.....

7 Leena Leena | Web | 18. července 2008 v 20:11 | Reagovat

Dík no.....

8 NarcissaB. NarcissaB. | Web | 20. července 2008 v 20:50 | Reagovat

Hurá! Už jsem se zase po dlouhé době dostala k tobě na blog! A co nevidim. Tuhle úžasnou kapču k do minulosti. nejvíc jsem se chlámala u tý předposlední věty. Já nevim proč, ale prostě mi přišla hrozně vtipná :-DDD. Jinak je kapča super ale malilinko mi tu chybí můj oblíbený Will.

9 Leena Leena | Web | 21. července 2008 v 12:32 | Reagovat

juj 3 komenty, jdu psát další kapču :-D

Děkuju moc za chválu *červená se* to si ani nezasloužim :-)

Mno.. jestli máš Willa natolik ráda, tak se ti asi nebude líbit co hodlám dělat v dalších kapitolách :-D :-P 0=o) snad mě nezabiješ :-)

10 NarcissaB. NarcissaB. | Web | 21. července 2008 v 21:42 | Reagovat

Nezabiju tě, pokud ty nezabiješ Willa! *vražedný pohled* A taky doufám, že nehodláš ubližovat ani jemu ani Hermioně! *druhý vražedný pohled, z monitoru počítače se začíná kouřit* :-DDDDD

11 Leena Leena | Web | 22. července 2008 v 22:39 | Reagovat

OOOOOPS *svatouškovský pohled*

asi budu muset změnit plány :-D

nn jestli uskutečnim to co plánuju teď, tak pokud někdo zemře, tak až na konec, až za dlouho a možná to bude Wi...*nic sem neřekla* :-D

12 Scatty Scatty | Web | 25. července 2008 v 14:00 | Reagovat

Hezký

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama