7.kapitola: Pravda

12. září 2008 v 20:38 | Leena de Noir Idée |  Její rozhodnutí/ Her decision - by MajiKat
Konečně přidávám další kapitolku, kterou už mám napsanou dost dlouho. Omlouvám se, že ji vkládám až teď, ale teď sem byla první tejden ve škole a kupodivu sem toho měla dost co dohánět a zařizovat....
Mám přeloženou už i 8. kapitolu, ale zatím jen na papíře...
Tak si užijte čtení ;)

Hermiona v pondělí opět vynechala práci. Byla tak vyčerpaná, že mohla sotva vylézt z postele. Její emoce unikaly zpod kontroly a ona zjišťovala, že se vznáší ve zmatku, v temnotě, někde mezi pláčem a vroucím vztekem. Celý incident s Ronem ji zneklidnil víc než si dovolila připustit. Trápilo ji vidět Rona tak naštvaného a zmateného, tak těžce ubližujícího. Pohle d v jeho očích jí pronásledoval od rána a nevěděla, jestli věci mezi nimi budou ještě někdy v pořádku. Věděla, že to bylo částečně kvůli ní, protože ji pořád miloval, ale věděla, že to bylo především kvůli Dracovi.
Po Ronově výbuchu ji vzal Draco do Malfoy Manor. Zvedl ji ve svých pažích, jako by byla malé dítě, odnesl ji nahoru a uložil do své postele. Ležel tam s ní a nechal ji vyplakat na svém hrudníku. Jemně ji líbal, přinesl jí cokoli o co požádala a nechal ji vyspat se z jejího trápení. Hermiona nebyla schopná jít domů, tak zůstala přes noc v panství. Po večeři zavolala Ginny a požádala ji nakrmení Imeldy, o vyzvednutí pár věcí na převlečení a přinesení jich. Hermiona si lehla, vzpomínajíc na Ginnyinu návštěvu.
Dveře ložnice se rozlétly a dovnitř vpadla Ginny s divokým pohledem a její dlouhé vlasy za ní vlály. Ginny se podívala na uplakanou Herminu a mrskla sebou na postel. Chytla ji kolem ramen a nechala ji vyplakat na svém rameni. Hermiona ji přidušeným hlasem řekla o tom, jak Draco zůstal přes noc v jejím bytě, o Ronově nesmírném vzteku a o svém vlastním trápení a zmatení.
"Nemůžu věřit tomu, že to Ron udělal," soptila Ginny po tom, co jí Hermiona všechno vysvětlila. "Je fakt blbec. mohl ztratit práci."
"Viděla si ho?" popotáhla Hermiona.
Ginny zavrtěla hlavou. "Ne, ale Harry je s ním venku a snaží se ho uklidnit. Jestli může někdo vtlouct mému zabedněnému bratrovi rozum do hlavy, je to Harry."
"Nemůžu uvěřit, jak moc byl naštvaný. Nikdy jsem ho takového neviděla Ginny, popravdě, nikdy dřív sem ho neviděla, aby byl naštvaný na mě," řekla slabě Hermiona a opět neměla daleko k pláči. Nezáleželo na tom, co se mezi nimi stalo, pořád si cenila Ronova přátelství a nechtěla ho ztratit.
"Neboj, Mione, bude to zas dobrý, uvidíš," odpověděla Ginny povzbudivě a odhodila Hermioniny vlasy z jejího vlhkého čela.
Dvě přítelkyně seděly chvíli v tichosti a Ginny tu a tam okomentovala panství. Hermiona byla ohromená, Ginny neřekla od té doby, co přijela, o Dracovi jediné špatné slovo.
"Kde je Malfoy?" zeptala se Ginny a Hermiona pokrčila rameny.
"Nejsem si jistá," řekla jemně a její žaludek najednou udělal kotrmelec. Téměř zapomněla, kde jsou.
"Nebude daleko od tebe," řekla Ginny kousavě.
"Je jen milý."
"Hovadina, Hermiono. Je do tebe zamilovaný," řekla Ginny věcně.
"Ne, není, je jen..."
"Je drahoušek," řekla Ginny jemně a pak si povzdychla. "Podívej. Nemůžu ti říkat, co dělat nebo jak se cítit. Jediné, co můžu říct je, co si myslím. Zaprvé věřím, že se změnil. Nechtěla jsem to předtím přiznat, protože nenávidět Draca Malfoye se zdá mnohem snazší než to nedělat, ale ten vysoký a neuvěřitelně pěkný muž, který mě dole přivítal, není Malfoy, kterého jsme všichni znali a 'milovali'. Byl milý, má o tebe zájem, což je zřejmé. Předtím jsem nikdy neviděla, aby se o něco tak bál. Zadruhé," pokračovala Ginny bez toho, aby mohla říct Hermiona jediné slovo, "není tu tolik rozdílů mezi láskou a nenávistí. Obojí je takový silný cit. Podívej na Harryho a na mě. kolikrát jsme se téměř rozešli? Pořád se hádáme dokud můžu jen stěží vydržet jeho pohled, ale pořád ho miluji."
Hermiona si odfrkla. "To je něco jiného Ginny.."
Ginny pozdvihla obočí, Hermiona ztichla a ona pokračovala. "Možná je to to, co se stalo tady, mezi tebou a Malfoyem. Tak moc jste proti sobě bojobali, tak moc se nenáviděli, taď je všechno pryč, Voldemort zemřel, jeho otec zemřel, všechna síla šla někam pryč."
"Ginny, prosím, nemať mě víc, než z toho teď jsem," žádala Hermiona, i když v srdci věděla, že Ginny má pravdu. Jestliže to nebyla nenávist mezi ní a Dracem, co mezi nimi bylo? Láska? Hermioně se samým přemýšlením udělaly vrásky. Znělo to tak absurdně.
Ginny se zasmála. "Dobře, ale, Mione, můžu ti najisto říct, že tenhle muž se do tebe zamilovává."
Potom, co Ginny odešla, Hermiona usnula hlubokým bezesným spánkem a když se probudila, bylo jiskřivé a slunečné pondělní ráno. Hermiona se rozvalila a protáhla se v přepychové posteli, užívajíc si pocit, když se jemná látka dotýkala jejích nohou. Přelétla pohledem pokoj a uvědomila si, že nevěnovala celou předešlou noc pozornost okolí. Dracův pokoj byl téměř tak velký, jako celé přízemí jejího bytu s celou velkou předsíní a koupelnou. Stěny byly namalované tmavě zelenou, čímž vytvářely dojem, že je pokoj tmavý i přes den. Malé lampy byly uístěné podél stěn asi ve výšce hlavy a velký pohodlně vyhlížející černý kožený ušák stál v jednou z rohů a lampa na čtení byla pověšená nad ním. Draco neměl žádné obrazy na stěnách nebo třeba na nočním stolku a Hermiona pocítila trochu lítosti. S povzdechem se zvedla z postele ignorujíc pocit, že má v břichu milion jehliček. Nechtěla nic víc, než polehávat celý den, představujíc si, že svět kolem neexistuje. Hermiona si přes sebe hodila černý župan, který našla v nohách postele. Byl o několik čísel větší než její velikost a cítila jemné mravenčení, když si přehazovala jemnou látku kolem sebe, hluboce vdechujíc Dracovu vůni. Prošla koupelnu a několik pokojů kolem haly, ale Draca nikde nemohla najít. Po momentě zdrcení sešla Hermiona dolů a snažila se moc o situaci nepřemýšlet. Stěží mohla uvěřit, že strávila noc v Malfoy Manor v Dracově luxusní posteli. A byla zavinutá do jeho paží už druhou noc v řadě. Hermioně přelétl po tváři letmý úsměv a nemohla si pomoct, ale cítila se spokojeně a šťastně nehledě na její hádku s Ronem.
Kuchyně v Malfoy Manor byla obrovská s mramorovými dlaždicemi, holými bílými stěnami a blýskajícími se vršky linek z tmavé žuly. Hermiona uznale vydechla. Přestože byla průměrná kuchařka, stále si užívala proces přípravy jídla, dopřála si krátce se zasnít o tom, jaké by to bylo vařit v Dracově kuchyni. Na lince ležel nezmačkaný bílý kousek pergamenu a Hermiona ho zvedla, aby rychle přečetla úhledné písmo.
Musel jsem odejít a o něco se postarat. Budu brzo zpátky. Neboj. Prostě odpočívej.
Draco
Hermiona se usmála a udělala si nějaký čaj, opustila svůj obvyklý mudlovský způsob, když se jí nepodařilo najít konvici.
***
Ron seděl za svým stolem. Nechápal, že se nechal Harrym přemluvit, aby šel do práce, když jediné, co chtěl udělat, bylo jít a najít Malfoye a rozmlátit ho na krvavou kaši. Definitivně nechtěl vidět Hermionu a když dnes ráno přišel do práce, Harry mu řekl, že se neukázala.
Ron se najednou cítil hrozně, když si uvědomil jaké hrozné věci jí den předtím řekl. Zatřásl hlavou, trestajíc sám sebe. Ne, neměl proč se cítit špatně za věci, co řekl, ona spala s nepřítelem. Malfoy byl ničema a bylo to jasné všem, kromě Hermiony. Pravděpodobně s ním právě teď někde byla. Zamračil se a nechtěl přemýšlet o tom, co by mohli dělat.
Ron vypustil poraženecký povzdych, uvelebil se zpátky na svou židli a oči měl zavřené. Dveře jeho kanceláře se otevřel a on uslyšel těžké kroky. Ani se neobtěžoval otevřít či.
"Udělal si mi nějaké kafe, Harry?"
"Potřebujeme se promluvit, Weasley."
Ronovo oči se rozletěly a on téměř spadl ze židle. Draco Malfoy, v dlouhém černém oděvu a jeho blonďatými vlasy odhrnuté z obličeje, stál na druhé straně stolu. Velmi vysoký, velmi silný a velmi naštvaný Draco Malfoy. Jeho bledý obličej byl jako kámen, jeho šedé oči chladné a tvrdé a svou hůlku měl vytaženou.
"Jak si se sem dostal?" vyjekl Ron a nepatrně se třásl. Potají se Malfoye velmi bál, v hloubi věděl, že je chytřejší a lepší kouzelník, než on byl on sám. Jen z Malfoyovo přítomnosti se celý orosil chladným potem. Ron věděl, jak silný a jak nebezpečný může Malfoy být. Jeho včerejší předstírání odvahy bylo zrozeno z jeho vzteku.
Draco se usmál, koutky jeho úst se sotva pohnuly. "Ministr a já... máme dohodu."
Ron zbledl, jeho ruka sklouzla směrem k hůlce skryté v ministerském hábitu. "Co si udělal Percymu?"
"Seš opravdu natvrdlý, Weasley. Nic jsem tvému bratrovi neudělal."
Ron svraštil čelo. "Ty... co?"
Draco si povzdechl. "Jako osoba, která má jisté...kontakty... jsem byl docela prospěšný."
"Věděl jsem to! Si smrtijedský špeh!" řekl triumfálně Ron.
Draco protočil oči. "Nikdy nepochopím, jak si tu mohl dostat práci, Weasley. Nejsem smrtijed, hlupáku, ale jsem špeh. Pro vás," dodal kousavě. "Odkud si myslíš, že přichází většina informací? Kdo pro vás shání materiály?"
"Lžeš, Malfoyi," zavrčel Ron skrz zatnuté zuby.
"Ne. Běž a zeptej se svého milovaného bratra na mou pozici," odpověděl Draco nenávistně. "Nevíš, že máte špeha, nevíš nebo ti to ministr jen zapomněl říct?"
"Ale jak to, že nikdo neví, že si to ty?" zeptal se Ron. Byl stále v šoku a pořád podezřívavý.
"Celý smysl špeha, Weasley... ou, nevadí," vypěnil Draco.
"Stále ti nevěřím," řekl Ron tvrdohlavě. "Kde si doopravdy byl poslední čtyři roky, Malfoyi?"
"Špehoval jsem! Kolik bylo zatčení během té doby, hm? Kolik bývalých smrtijedů se vám podařilo zajmout? Avery, McNair, moje drahá stará tetička Bellatrix. Seš opravdu idiot. Nechápu co na tobě taková chytrá žena jako Hermiona mohla kdy vidět."
Ron zrudl. "Z toho jí vynechej, Malfoyi!"
"Popravdě, to je to, proč jsem zde," řekl Draco, sedajíc si naproti Ronovi. Ron si překvapeně všimnul, že dal svou hůlku pryč. "Vůbec si nedal mě nebo Hermioně šanci, abychom sami vysvětlily včerejší ráno."
"Vpadalo to jasně," zavrčel Ron a jeho vztek se zvyšoval. Vidina Malfoye bez trička, jak líbá Hermionu v županu se mu vypálila pod oční víčka. Nemyslel si, že by se toho mohl někdy zbavit.
Draco si povzdychl. "Tady to znova máš! Snažil jsem se ti to včera říct, ale ty si na mě drze vytáhl hůlku," naklonil se přes stůl, dívajíc se přímo do Ronových očí a znehybnil ho svým silným pohledem. "Ani sem se jí nedotkl, Weasley. Ne tak, jak si myslíš. Nechtěla to, tak jsem respektoval její rozhodnutí. Nicméně mě požádala, abych s ní zůstal. Víš proč? Protože ty a Potter jste ji rozčílili svými nařčeními a malým úzkoprsým přemýšlením. Požádala mě, abych zůstal, tak jsem to udělal."
Draco se posadil zpátky na svou židli a upnutě Rona sledoval.
"Nepředstírej starost o ni, Malfoyi," řekl Ron jízlivě.
"Nic nepředstírám."
"Ale ty si ji nenáviděl."
"Ano, ale nyní už ne. To nemůžete pobrat, co? Ty a Potter. Proč chci zapomenout na minulost. Nikdy jste se ani nepokusili to pochopit. Hermiona ano. Poslouchala bez souzení, předsudků a ukvapených závěrů. To je proč se o ní starám," odpověděl Draco vyrovnaně.
Ron na něj nedůvěřivě zíral, jeho hlava šrotovala a myšlenky poletovaly. Draco Malfoy byl špeh? Pracoval pro ministerstvo? Pro dobrou stranu? A byl zamilovaný do Hermiony. Nemusel to říkat, ale Ron to mohl vidět v jeho očích. I když byl naštvaný, jeho pohled změkl, když o ní mluvil.
"Poslouchám, Malfoyi," řekl Ron, najednou unavený celou věcí - jím, Hermionou, vším. Stěží jedl nebo spal v posledních pár dnech, od té doby, co ty dva viděl u šálku kafe v malé kavárně. "Chtěl si mi něco říct, ne? Tak nyní máš šanci. Řekni to."
Draco vypadal šokovaný. "Ty si ochotný mě poslouchat? Mluvit se mnou?" zeptal se.
Ron se slabě usmál. "Nemáš zrovna postřeh, co? Nevím, co si Percy myslel, když tě najímal."
Draco se krátce zasmál. "Dobrá, ale chci mluvit s tebou a Potterem dohromady. A chci Hermionu jako morální podporu," řekl rychle.
"Fajn. Tak ať," povzdechl si Ron. Jen chtěl, aby odešel. Opravdu se mu nelíbilo, když Malfoy používal slova 'chtít'a 'Hermiona' v jedné větě.
"Přespříští večer. Někde na veřejnosti možná. Dám ti vědět," odpověděl Draco.
Zašustil černým oblekem. Ron si položil hlavu na svůj stůl, oči ho pálily. Ginny měla pravdu. Byl žárlivý a proto nemohl vyslechnout Hermionu. V ničem jí nevěřil. Jedna myšlenka kroužila Ronovi v hlavě:
Malfoy je do ní zamilovaný.
***
Draco přišel domů do panství a našel Hermionu venku u bazénu. Seděla v kaluži odpoledních slunečních paprsků a vypadala, že si odpočinula a klidně a dobře se vyspala. Rozhodl se, že počká s tím, než jí řekne, že se setkal s Weasley. Nechtěl jí zničit dobrou náladu, když věděl, jak byla z Weasleyho a jeho směšného výstupu rozrušená. Draco si povzdychl, strachujíc se, zda neudělal chybu, když tomu zrzkovi řekl, co pro ministerstvo udělal.
Draco stál vevnitř, sledujíc Hermionu skrz sklo. Stále netušil, jak se to všechno stalo. Štípl se, aby se ujistil, že je opravdu vzhůru a tohle není nějaký blažený sen. Nikdy si ani nepomyslel, že by to bylo možné, on a Hermiona Grangerová. Kdyby mu během školních let kdokoli řekl, že skončí zamilovaný do studentky mudlovské krve z Nebelvíru, nejlepší kamarádky chlapce-který-přežil, musel by ho přinejlepším praštit. Ale teď to bylo jinak a Draco věděl, že se rychle zamilovává do staré nepřítelkyně. Za celých sedm let si s Hermionou doopravdy nepromluvil. Jediná slova, co si řekli, byla proceděna s nenávistí a nechutí a přesto, že se snažil, nemohl zapřít její inteligenci a důvtip. Krátce se zasmál, když si přiznal, že dost věcí, které ho před tak dávnem odrazovalo ho k ní teď přitahuje. Povzdechl si a odvrátil se od okna. Nic by nebylo jako teď, kdyby v Bradavicích měli možnost být přátelé. Prohrábl si vlasy a nedůtklivě si je přimáčkl k hlavě. Když mluvil s Weasleym, uvědomil si, že Hermioně neúmyslně lhal o posledních čtyřech letech. Ale bylo to pro její ochranu. Moc lidí nevědělo o tom, co pro ministerstvo dělal - Percy Weasley, pár vrchních úředníků a teď i Ron. Percy a Draco se mezi sebou dohodli, že by bylo nejlepší, kdyby jeho pozice na ministerstvu zůstala přísně střeženým tajemstvím. Oba dva věděli, jak by mohli někteří lidé na ministerstvu reagovat, kdyby věděli, že Draco Malfoy, syn neblaze proslulého Luciuse, muže zodpovědného za smrt mnoha jejich milovaných, pracuje na jejich straně.
Draco se myslí přenesl o čtyři roky zpátky, kdy se vrátil ze zámoří. Čekala ho povodeň zpráv - všechny z ministerstva. Každý dopis byl stejný - požadujeme, aby byl majetek vašeho otce převeden na nás a abyste ministerstvo proto neprodleně kontaktoval. Draco to celé měsíce odkládal, ale přicházely další dopisy a Draco nakonec odpověděl.
Percy přišel, spolu se svým bratrem Billem a dvěma bystrozory, aby se s ním setkal. Draco je nechal odnést cokoli chtěli. Trochu se při té vzpomínce pousmál. Věděl, že předpokládali nějaký odpor.
"Pane Malfoyi, chápete, proč jsme zde?" zeptal se ho ministr kouzel.
Draco se usmál. "Jistě. Vemte toho hodně. Nechci to. Nechci se na to ani podívat."
Percy pozvedl obočí.
"Překvapený?" zeptal se Draco.
"No, popravdě ano, jsem," odpověděl Percy.
"Proč?" zeptal se Draco, věděl odpověď, ale stejně ji chtěl slyšet.
"Jste syn svého otce," řekl Bill a prsty měl pevně obtočené kolem hůlky.
Draco se zasmál. "Zas tak ne. Přinejmenším, teď už ne."
Ministr kouzel ho překvapeně požádal o vysvětlení.
"Takže nejste v kontaktu s žádnými smrtijedy od vašeho posledního ročníku v Bradavicích?" zeptal se Percy Draca, jakmile skončil své vyprávění.
"Přesně tak," řekl Draco.
"Omluvte mou nedůvěru, ale je těžké tomu uvěřit," řekl Percy.
"Dej mu veritaserum," navrhl Bill. "Tak zjistíme, jestli mluví pravdu."
Draco souhlasil. Když skončili s vyptáváním, byl Percy trochu zaražený.
"Takže ostatní neví, jaký máte v tomhle ohledu názor?"
Draco zavrtěl hlavou. "Ne."
Percy si zamyšleně promnul bradu. "Myslím, že bych pro Vás měl práci, Malfoyi. Jsou tu jistí čarodějové a čarodějky ze strany zla, kteří se jeví jako velmi těžce polapitelní..."
"Chcete, abych pro vás špehoval?" odhadl Draco otevřeně, uvědomujíc si, v jaké pozici musí být jeho starý profesor lektvarů.
Percy si povzdechl. "Ano. Minimálně, aby jste to zvážil. Je to velmi nebezpečná pozice, jak si jistě můžete domyslet a není pro Vás žádnou povinností tuto práci přijmout. Ale pokud by jste to přijal, tak bych jen čas od času uvítal Vaši pomoc."
"A když bych tuto zářnou pozici odmítl, co pak? Azkaban?" optal se Draco kousavě.
"Plno lidí věří, že by jste si tam zasloužil být, Malfoyi, mě nevyjímaje. Je známo, že jste byl zapleten do Smrtijedských aktivit. Ale musím také přiznat, že ve vaší současné situaci by to bylo krajně zbytečné."
"Takže jaké ultimátum mi nabízíte? Budu pro vás špehovat nebo půjdu do vězení?"
"Jestli se na to chcete dívat takhle."
Draco si povzdychnul. Nebylo tu pro něj moc jiných možných variant. Vždy se ještě mohl začít skrývat, ale po dvou letech utíkání sám před sebou už toho měl dost. Už dál nechtěl utíkat před minulostí a pokus měla pomoct ministerstvu dostat pár zloduchů za mříže ulehčit jeho svědomí, mohl to udělat.
"Dobře," řekl jemně. "Dobře, Weasley, udělám to, zapište si mě."
A tak to začalo. Draco velmi neochotně složil Neporušitelný slib, postupně navázal kontakty s pár lidmi a po svém pracoval na tom, aby se dostal zpět do těch kruhů. Nebylo to těžké. Kdo by mohl uvěřit tomu, že syn Luciuse Malfoye zradí? Někdy měl Draco pocit, že zešílí. Dvojí život, minimálně v jeho mysli, nebyl tak jednoduchý, jak si myslel.
Po dvou letech sdělil Percymu, že už dál nemůže aktivně špehovat, ale uši bude mít stále nastražené bude na ministerstvo přinášet jakékoli kousky informací, které se dozví. Percy souhlasil, i když neochotně. Draco věděl, že se u něj obává rizika útěku, souhlasil tedy s týdenní kontrolou z ministerstva, týdenní dávkou Veritaséra a týdenní kontrolou jeho domu.
Přešel další rok a Percy ho uvolnil, neporušitelný slib ale stále držel. Draco si s tím nedělal starosti. Věděl, že už se na stranu zla nikdy nevrátí. Stále podával ministerstvu informace, když nějaké měl. Jeho bývalí 'přátelé' věřili, že byl prostě jen vyšetřován, stejně jako byli nebo jsou oni a tak ho nechali o samotě. Za to jim byl vděčný. Nikdo se ho celé měsíce nepokusil kontaktovat.
Dotek na jeho paži ho přinesl zpět do přítomnosti a on se podíval dolů do Hermioniných očí.
"Ahoj," řekl a sehnul hlavu, aby ji políbil na tvář. "Vypadáš líp."
Usmála se. "Cítím se líp, dík."
" Zůstaneš na večeři?" zeptal se Draco, obvinul kolem ní paže a přitáhl ji blíž. Ucítil, jak zavrtěla hlavou.
"Měla bych se vrátit domů. Zítra se vracím zpět do práce a mám pár věcí, které si potřebuji zorganizovat. Zmeškala jsem už dva dny práce a nepochybuji, že je celé oddělení v totálním zmatku," odpověděla znechuceně. Zasmál se, když si vzpomněl, jaká byla ve škole.
"Dobře, chceš, abych pak někdy později přišel?"
"Myslím, že potřebuju být dnes večer sama, Draco. Promiň. Potřebuju trochu víc času, abych mohla popřemýšlet o tom, co se tu děje...mezi námi," odpověděla tiše.
Pozvedl jí hlavu tak, aby se na něj podívala.
"Co chceš, Hermiono?" zeptal se jemně, dívajíc se jí do očí. Dlouhou dobu se dívali jeden na druhého bez toho, aby se pohnuli nebo něco řekli.
"Popravdě nevím," zašeptala. "Vím, že chci být milována taková, jaká jsem, a chci štěstí a budoucnost, ale..."
"Nejsi si jistá, že to chceš se mnou?" odpověděl tiše.
"Promiň," řekla Hermiona.
"To je v pořádku, vážně," řekl Draco, ignorujíc svíravý pocit v jeho hrudníku. Uvědomil si, že nikdy ve svém životě nechtěl nic víc než teď ji. "Vím, že je to podivné, pro nás oba. Ale stejně tak vím, že poslední týden, který jsem s tebou strávil, byl nejpříjemnější a nejklidnější čas v mém životě."
"Nejklidnější?"
"Zlato, když to srovnáš s tím, co jsem si zakusil v minulosti, byl to klid," zasmál se Draco a políbil ji. Ztratili se v polibcích užívajíc si pocit, že jsou spolu.
"Musím tě požádat o laskavost na středeční večer," řekl a odtáhl se. "Setkám se s Weasleym a Potterem a chtěl bych, abys tam byla."
"Cože? Kdy si to..."
Usmál se. "Řekl jsem ti, že dnes musím něco vyřešit. Přijdeš?"
Přikývla.
"Jdi domů a odpočiň si. Uvidíme se pak," řekl Draco a políbil ji na tvář.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jimmi Jimmi | 13. září 2008 v 16:54 | Reagovat

Super preklad, našla som si zopár chýb, takže už som si to

aj opravila. Určite prekladaj ďalej, tvoj preklad je skvelý.

PS. Máš to pod inou poviedkou, možno preto to ešte

nenašli.

2 Tez Tez | E-mail | Web | 13. září 2008 v 17:25 | Reagovat

Konečně jsem se dočkala ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama