9.kapitola: V úkrytu

26. září 2008 v 22:50 | Leena de Noir Idée |  Její rozhodnutí/ Her decision - by MajiKat

Musím říct, že na můj vkus to bylo celkem rychlé :-) Už sem to ani nekontrolovala, za chvíli to zalomim tady u počítače :-D
Zanechte nějaké komentáře :-) dodávají tvořivou náladu :-)))

Všichni čtyři se přenesli přenášedlem do bezpečnostního domu, Hermiona i Draco měli oba zavázané oči než se dostali dovnitř. Ron k žádnému z nich nepromluvil vyjma toho, kdy jim řekl, že za žádných okolností nesmí odejít. Hermiona se zarazila, když pocítila bolest v očích, když k nim mluvil.
Harry byl víc vstřícný a Hermiona měla pocit, že si užívá každé minuty své role 'ochránce'. Draco byl vzteklý.
"To je směšné, Hermiono! Je to ponižující! Potty a Weasly Král mi dělají chůvu!" zuřil, když byli sami.
"Ne, chůvu ti dělají dva velmi dobří bystrozorové, Draco," oplatila mu to mrzutě.
Povzdechl si. "No, alespoň spolu strávíme nějaký čas."
Hermiona se zamračila. "S mým bývalým přítelem za dveřmi? To sotva."
"Slyšela si Weaslíka. Neopustíme tenhle dům. Máme všechen čas na světě," řekl zlehka a přistoupil k ní, aby dal své ruce kolem jejího těla.
Hermiona si odfrkla. "Musels změnit svojí písničku."
"Tohle by mohla být situace, kterou bych mohl přeměnit ve svůj prospěch," odpověděl Draco ohýbajíc se, aby ji políbil. Hermiona si nad jeho poznámkou povzdechla a poddala se polibkům ovinujíc ruce kolem jeho krku a přimáčkla se k němu. Jeho odpovědí bylo, že ji začal líbat náruživěji a ona zasténala rozkoší.
Dveře se rozlétly a další věc, kterou Hermiona postřehla, byl Harry, který ve dveřích zápasil s Ronem.
"Dej od ní pryč svoje pracky, Malfoyi!" běsnil Ron, který se vymanil Harrymu a letěl přes pokoj. Harry skočil po jeho kotnících a stáhl ho dolů těsně pár palců před Dracem a Hermionou. Zírala v šoku na Rona. Potkal se s jejím pohledem majíc v očích zlost a ona uhnula.
Harry zvedl Rona z podlahy a bez okolků ho vyhodil ven. Vešel dovnitř, zavřel za sebou dveře a otočil se na Hermionu a Draca.
"Dobře, ani já a myslím že ani vy nejsme moc nadšení touhle situací, oběma situacemi," dodal kousavě. Draco ochráncovsky obvinul paže kolem Hermiony a jemně ji posunul za sebe.
"Rozumíme si, Pottere," odpověděl Draco tiše a jeho pohled se setkal s Harryho.
"Ale pokud hodláte být spolu a zatím to tak vypadá, musíte být k Ronovi trochu víc ohleduplní. Nikdy sem ho neviděl takhle se chovat a bojím se, že pokud bude vystavený, ehm, vám dvěma moc dlouho, mohlo by mu to zabránit dělat jeho práci správně," řekl Harry pevně.
"Harry, omlouvám se," řekla Hermiona. "Když Percy řekl, že by měl Draco mít bystrozorskou ochranu, ani mě nenapadlo, že pošle tebe a Rona."
"Jo, no, možná je to Percyho představa malé odplaty nebo tak něco," zasmál se Harry. Podíval se na Draca. "Víš, nikdy jsem si nemyslel, že tohle někdy nastane, Malfoyi. Právě děláš něco, aby si pomohl jiným lidem. Staráš se o jiné lidi."
"Všechno se musí někdy změnit, Pottere," odpověděl vážně Draco a Harry přikývl. Hermiona zadržela v očekávání dech. Dva muži na sebe dlouhou dobu zírali, ale beze své staré záště. Hermiona si náhle uvědomila, že se z toho Harry už vzpamatoval. Usmála se.
"Děkuji," naznačila beze slov a on se na ni usmál než odešel.

***

Ron třískl svým hrnkem a zíral na schodiště. Harry se podíval tím směrem a povzdechl si.
"Rone...," začal.
"Ani si nechci myslet na ty dva tam nahoře, jak se dívají tomu druhému do očí..."
"Rone!"
"...šeptají tomu druhému do uší..."
"Rone!"
"...dotýkají se..."
"RONE!"
"CO?"
Harry si promnul hlavu. "Bolí mě z tebe hlava, kámo. Jen chvíli drž ohledně toho hubu."
"Harry, přece si vážně nemůžeš myslet, že je to v pořádku? Že je v pořádku, když je Hermiona nahoře zamknutá v ložnici s Dracem Malfoyem?" zeptal se Ron nevěřícně.
"Ano, Rone, můžu," odpověděl Harry tiše.
Ron několikrát naprázdno otevřel a zavřel ústa než odpověděl. "Nemůžu uvěřit, že si to řekl, Harry! Je to Hermiona, moje, naše Hermiona tam nahoře s tím ďábelským parchantem. Jak to může být v pořádku?" vzplál Ron, jeho tvář byla stejně rudá jako jeho vlasy.
"Protože,"odpověděl Harry, "je to její rozhodnutí. Záleží jí na něm a jemu záleží na ní. Ginny si toho všimla já už před chvílí taky. Podívej, Rone, kdokoli ten chlápek nahoře je, není to Malfoy, kterého si pomatujeme."
Ron neřekl nic, jen se díval na Harryho, jako by se zbláznil. Harry si znovu povzdechl a pokračoval.
"Myslím, že měla Ginny pravdu. Měli bychom nechat minulost plavat. Zapomenout na zášť. Dnes jsem i poprvé přiznal, že já a Malfoy se už tolik nelišíme. Jediná odlišnost je, že vím, že mě mí rodičové milovali."
"Harry, nemyslíš vážně na to, že tomu kreténovi odpustíš?" zeptal se Ron a díval se svému příteli do očí. Harry mu pohled oplatil.
"Myslím a taky si myslím, že by si možná měl přemýšlet o tom samém, jestli nic jiného, tak proto, že to udělá Hermionu šťastnou," odpověděl Harry. "Dobrou noc, Rone."
Harry odešel nahoru a nechal sedět Rona samotného s jeho myšlenkami.

***

Dalších pár dní uteklo rychle. Ron se vyhýbal Hermioně a Dracovi, jako by měli nějakou strašnou chorobu a veškerý čas trávil ujišťováním se, že ochranná kouzla okolo domu stále působí. Když už s nimi musel mluvit, byly to vyštěknuté strohé příkazy. Hermiona si všimla, že se Ron právě tak vyhýbá i Harrymu.
"Srovná se s tím," to bylo všechno, co jí Harry řekl, když se ho na to zeptala.
"Co se stalo, Harry?" zeptala se ho Hermiona tiše, když spolu seděli v kuchyni malého domu. "Jak to, že to takhle všechno skončilo?"
Harry pozdvihl obočí. "Mluvíš o mě a Ronovi nebo o sobě a Ronovi?"
Povzdychla si. "Obojí. Nechci být mezi vámi dvěma - byli jste přáteli tak dlouho, spolu skrz tolik věcí. Nechci to zničit."
"Nic se neničí, Hermiono. Já a Ron jsme se v tomhle jen neshodli," odpověděl Harry jemně a posadil se na svou židli. Vypadal zničeně a Hermiona věděla, že by byl mnohem radši doma s Ginny než tady daleko od civilizace dohlížet na Draca. "Řekl jsem mu, že s tím souhlasím."
Hermiona přikývla. "Myslela jsem si to. Ó Harry, děkuji! Opravdu to pro mě moc znamená."
"Já vím," odpověděl. "Záleží ti na něm. Opravdu.Vidím to, Hermiono, a myslím, že Ron také. To je to, proč je to pro něj tak těžké. Není to jen kvůli tomu, že je to Malfoy, i když to věci taky nepřidá, je to proto, že si uvědomuje, že mezi vámi je definitivní konec. Myslím, že vždycky doufal, že skončíte zase spolu."
"Nikdy sem mu nechtěla ublížit, Harry," zašeptala Hermiona se slzami v očích. Harry se natáhl a stiskl její ruku.
"Je to pro mě pořád dost divné, Hermiono. Ne jen to, že ty a Draco, ale také zjištění, že je špeh. Věděli jsme,m že někdo pro ministerstvo špehuje, jen jsme vůbec netušili, kdo to je. Vyrovnat se s tím, že nám celou dobu pomáhal, je těžké."
"Pořád nemůžu uvěřit Percymu," řekla náhle Hermiona.
Harry se zasmál. "Já nemůžu uvěřit Malfoyovi, někdy mám pocit, že sním. Tím myslím, Draco Malfoy na straně dobra a práva?"
Hermiona se zasmála výrazu na obličeji svého přítele. Draco dobloumal do kuchyně, vypadal unaveně a vystresovaně. Posadil se vedle Hermiony a slabě se na ni usmál.
"Jak dlouho ještě?"zeptal se vyčerpaně Harryho.
Harry pozvedl obočí. "Neužíváš si mou společnost, Malfoyi?"
"Ó ne, Pottere, mám se skvěle, zavřený v domě s tebou," odpověděl Draco sarkasticky. "Tím myslím, tohle je splněný sen nebo noční můra, jenž se stala reálnou nebo tak něco. Kdy to skončí?" zeptal se znovu pokládajíc si hlavu na stůl. Hermiona mu položila ruku na rameno, když vycítila, jak se napjatý. Věděla, jak se cítí.Nechtěla nic víc než odsud vypadnout, být doma a spát ve své posteli...nebo jeho...
Hermiona změnila téma, když se Harryho zeptala, jestli půjde na Ginnyiny narozeniny domů a on přikývl.
"Jo. Neville mě na den vystřídá. Až zítra přijde, vezmu si přenášedlo a přenesu se domů," odpověděl.
Dracova hlava vyletěla nahoru. "Neville? To jako Longbottom?"
Hermiona přikývla. "Neville je ministerský bystrozor."
Draco se opovržlivě zasmál. "Ou, je to čím dál lepší. Jako by nebylo opatrování od Pottera a Weasleyho dost, teď i Longbottom?"
Harry vybuchl smíchy při pohledu na Dracův obličej. Blonďatý muž vypadal, jako by ho něco bolelo. Draco se na něj podíval a položil si hlavu zpět na stůl.
Ron vstoupil a praštil sebou do židle naproti Hermioně a Dracovi. "Všechny kouzla stále drží, Harry," oznámil. "Celý dům je skrytý a zabezpečený. Nic se sem nedostane."
Draco pozvedl hlavu a podíval se na Rona očima podlitýma krví. "Děláš skvělou práci, Weasley," řekl, Ron se na něj jen zamračil a podíval se jinam. Draco si povzdychl.
"Vy si to užíváte, co?" zeptal se hlasitě a narovnal se na židli. "Potter a Weasley, vždy uprostřed všeho dění. Cítím se zbytečný! Nejsem neschopný pomoct, víte?"
"Nepotřebujeme tvoji pomoc, Malfoyi. Máme to pod kontrolou," odpověděl Ron skrz zatnuté zuby.
"Jo, dobře," řekl líně Draco a znovu se uvolněně opřel. "Mohl bys změnit písničku, pokud mí staří přátelé objeví, kde jsme. Povídám ti, pokud se tu ukáže Zabini a jeho sebranka, budeš potřebovat veškerou pomoc, kterou budeš moct dostat."
Při těch slovech se Harry posunul na židli dopředu. "Takže se myslíš, že tě budou vzdorovitě hledat?"
Draco přikývl. "Teď jsem najisto na jejich seznamu lidí, co chtějí zabít, Pottere. Nepřidáš se ke straně Zla, ani jen předstíraně, proto abys pak čtyři roky vysedával a nic nedělal.Chtějí vědět, proč jsem se nepřidal k žádné z jejich malých rozptýlení. Jestliže byli podezřívaví předtím, budou se jistě zajímat, kam jsem zmizel."
"Takže už dál nevěří příběhu ministerstvo-za-tvým-zadkem?" zeptal se Harry.
Draco si odhrnul vlasy z očí. "Nemyslím si, že tomu moc dlouho věřili, což je to, proč jsem byl tak opatrný. Alespoň doteď," dodal a vrhl letmý pohled na Hermionu. Usmála se na něj a stiskla jeho ruku. Tahle konverzace naháněla hrůzu a ona si přála, aby někdo změnil téma. Byla by téměř raději, kdyby na ni Ron křičel jako pominutý, než tu sedět a mluvit o smrtijedech.
"Ale o co jim de? Voldemort je pryč," řekl Ron a stále se nedíval na Draca.
"Pomstu za jeho smrt. Pomstu za smrtijedy, kteří sou stále v Azkabanu. Pomstu za to, že jsou stranou. Na nic nezapomněli. Nezapomněli na chlapce-který-přežil," odpověděl Draco dívajíc se na Harryho. "Proto potřebujete mojí pomoc, Pottere. Jestli sem přijdou, jestli prorazí stěny, nenajdou pouze mě, ale i Hermionu, Weasleyho a tebe. Bude to pro ně jako bufet." (zní to hrozně já vím)
Hermiona viděla, jak se Ronovi po tváři mihl stín, jako by si teprve poprvé přiznal, že se tam ukrývají. Nikdo nemluvil. Seděli tam v tichosti a vsákali skutečnost Dracových slov. Byli všichni v hrozném nebezpečí.

***

Draco našel Rona v podkroví, kde kontroloval asi posté ochranná kouzla.
"Co chceš, Malfoyi? Deš se podívat, jestli stále odvádím 'dobrou práci'?"
"Chci si s tebou promluvit o Hermioně," řekl Draco a přistoupil o krok blíž.
Ron se zamračil. "Pokud žádáš o mé požehnání, zapomeň," odplivl si.
"Nebuď blbeček, Weasley. Tohle je vážné. Slyšel jsi, co jsem tam dnes říkal. Jestli přijdou, z tohohle místa se stanou jatka."
Ron se na něj v mdlém světle podíval, jeho obličej byl bledý. "Vím."
"Musíš mi slíbit, že ji dostaneš pryč. Dělej cokoli budeš muset, jen nedopusť, aby ji zranili," řekl Draco tiše.
"Ale moje práce je chránit vás oba," argumentoval Ron a otočil k němu obličej.
"Nehádej se se mnou, Weasley. Myslím, že já a Potter je dokážeme zdržet dost dlouho na to, by si ji dostal do bezpečí," řekl Draco a posadil se na přetočenou bednu. Byl tak unavený a jediná věc, kterou chtěl, bylo, aby tohle všechno bylo pryč. Přicházeli, věděl to. Cítil to uvnitř svého žaludku.
"Jsi si jistý, že přijdou?" zeptal se Ron a natáhl se blíž.
Draco přikývl. "Jsem si tím jistý. Opravdu si myslíš, že si nechají proklouznout mezi prsty syna Luciuse Malfoye? Velice o mě stojí, Zabini to dostatečně objasnil nedávno večer."
Ron si povzdechl sedajíc si vedle Draca. "Co ti udělají, pokud tě chytí?"
Draco se na něj překvapeně podíval. "Říkáš, že si děláš starosti?"
Ron protočil oči a Draco se zasmál.
"Nechtěj to vědět. Pokud nejhorší, co mi udělají bude, že mě vystaví salvě Cruciatů, budu šťastlivec,"odpověděl. "Vím čeho jsou schopní, co se nezdráhají udělat zrádci. Nikdy mě už nepustí."
Ron chápavě přikývl. Na chvíli seděli v nervózním tichu a poslouchali zvuky noci, která venku panovala. Draco se zvedl k odchodu.
"Řekni mi upřímně, Malfoyi," řekl Ron a Draco se otočil zpět k němu. "Spal si sní?"
Draco překvapeně sledoval druhého muže. "Opravdu chceš vědět mou odpověď?"
Ron si povzdechl a potom přikývl. "Potom tedy ne, nespal," řekl Draco jemně a posadil se zpátky.
Ron svraštil čelo. "Něco s tebou není v pořádku, Malfoyi?" zeptal se a Draco se tiše zasmál.
"Ne v téhle oblasti, Weasley," řekl s úsměvem.
"Ale dělil ses s ní o postel. Jak si se s ní mohl nevyspat?" zeptal se Ron.
Draco si povzdechl a prohrábl si vlasy. "Myslíš si, že jsem nechtěl? Věř mi, chtěl."
"Tak proč ne?"
Draco se na zrzka překvapen podíval. "Opravdu vedeme tenhle rozhovor?" Když Ron neodpověděl, Draco zatřepal hlavou. "Bože, víš vůbec něco o ženách? Ještě nechtěla, tak jsem netlačil. Říká se tomu respekt."
Ron byl potichu a Draco věděl, že je ztracený v myšlenkách. Znovu si povzdechl a zvedl se k odchodu. Byl témě u dveří, když se k němu donesl Ronův hlas.
"Jen jí neubliž, Malfoyi, to je všechno o co tě žádám. Nejsem z toho nadšený, to ani náhodou,ale nechci ji vidět trpět."
"Máš mé slovo," odpověděl Draco bez toho, aby se otočil. Zanechal Rona v podkroví a šel najít Hermionu.
Byla už v posteli, spala. Podíval se na ni. Její oči byly zavřené, ústa tence rozevřené a tváře narůžovělé. Potichu si vyměnil oblečení a vklouzl vedle ní. Něco zamumlala a přetočila se mu do náruče, hlavu opřenou na jeho rameni. Lehce ji políbil na čelo, povzdechla si, přitáhla se k němu blíž a přitiskla na něj své malé tělo. Draco byl ohromený, jak na sebe sedli. Jejich těla byla perfektně modelována proti tomu druhému, jako by byli vyrobeni pro nějaký účel. Znovu ji políbil a ona otevřela oči.
"Kde jsi byl?" zašeptala ospale.
"Nikde. Jen jsem přemýšlel. Spi dál," zašeptal také a pohladil ji po hlavě. Přikývla a oči se jí zavíraly, když usínala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 gama gama | 27. září 2008 v 12:03 | Reagovat

Super kapitolka. Už jsem se nemohla dočkat:-))

2 Al-nessa Al-nessa | 27. září 2008 v 14:22 | Reagovat

Hezká kapitola, a dobrej byl ten rozhovor mezi ronem a dracem na konci :-)

už se těšim na další :-)

3 Tina123 Tina123 | 28. září 2008 v 12:55 | Reagovat

božííí

4 Tez Tez | E-mail | Web | 3. října 2008 v 21:17 | Reagovat

Krása, moc se těším na další. Úžasný překlad...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama